Jasmin Duraković

(*18. 8. 1966, Bugojno, Jugoslávie/Bosna a Hercegovina)

Jasmin Duraković je renomovaný bosenský novinář, režisér, spisovatel a producent. Narodil se v roce 1966 ve městě Bugojno, které se nachází v centrální části Bosny a Hercegoviny. Jeho umělecká kariéra začala v polovině osmdesátých let, kdy začíná v tehdejších mládežnických časopisech psát a publikovat články o filmu a filmovém umění. Nevyhnul se ani politickým tématům. V té době spolupracoval s kontroverzním studentským politickým časopisem Valter, ve kterém později převzal pozici šéfredaktora. Publikoval také v časopise Naši dani. Poté se stal editorem a přispěvatelem do mnoha dalších bosenských novin, například Bosanski pogledi, Slobodna Bosna, BH dani, Nedjelja. Za své novinářské angažmá v Bosně a Hercegovině získal mnoho významných ocenění, včetně ceny Novinář roku 2000. V současné době pracuje jako producent ve své vlastní produkční společnosti DEPO. Pracuje také v rámci asociace Balkan Series, která podporuje realizaci projektů mladých filmařů z regionu. V roce 2017 byl zvolen generálním ředitelem Sarajevského filmového centra. Je původcem myšlenky otevření sarajevského muzea věnovaného kultovnímu filmu Valter brání Sarajevo (Valter brani Sarajevo, 1972) od Hajrudina Krvavce.

Ve filmu a televizi pracuje od roku 1990. Je autorem četných televizních pořadů, reportáží. V letech 2001 až 2008 byl prvním generálním ředitelem RTVFBIH (Rádio a televize federace Bosny a Hercegoviny). Jako ředitel RTVFBIH se podílel na poválečném zvyšování úrovně filmu v Bosně a Hercegovině. Během tohoto období se federální televize Bosny a Hercegoviny koprodukčně podílela na 15 filmech, které získaly řadu filmových cen např. 10 minuta (10 minut, 2002 ), Hoří (Gori vatra, 2003), U strýčka Idrize (Kod amidže Idriza, 2004), Léto ve zlatém údolí (Ljeto u zlatnoj dolini, 2003), Go West (2005), Úplně osobní (Sasvim lično, 2004), Dobře naladění nebožtíci (Dobro uštimani mrtvaci, 2005), Živí a mrtví (Živi i mrtvi, 2007), Je těžké být dobrý (Teško je biti fin, 2007), Sníh (Snijeg, 2008), Turné (Turneja, 2008). Duraković byl producentem úspěšných televizních seriálů. Produkoval například sérii Lud, zbunjen, normalan (Bláznivý, zmatený, normální, 2007) nebo dokumentární seriál Pozitivna geografija (Pozitivní geografie, 2001). V roce 2016 natočil celovečerní jedenáctidílný televizní seriál Dobrodošli u Orient Express (Vítejte v Orient Expressu).

            Jasmin Duraković je také autorem dvou divadelních her, která zažila úspěšná divadelní představení. Jedná se o tituly Hrad ze sna (Grad od snova 2000, 1999) a Ty skvělé roky obléhání (Te sjajne godine opsade, 2000). Tyto hry byly původně zahrnuty do repertoáru Národního divadla v Sarajevu v divadelní sezóně 2000/2001. Avšak kvůli veřejnému pobouření byla hra „Ty skvělé roky obléhání z repertoáru Národního divadla odstraněna dříve, než byla uvedena. Nakonec byla hra uvedena v roce 2003 v Národním divadle v Tuzle. Poté Národní divadlo v Sarajevu ustoupilo a následně uvedlo původně odmítnutou hru na jevišti.

            V roce 2006 režíroval film Nafaka. Příběh skupiny přátel uprostřed obléhaného Sarajeva, kteří věří v život, přátelství a solidaritu a během války neztratili smysl pro humor. V roce 2010 natočil film Sevdah pro Karima (Sevdah za Karima). Film se odehrává v Sarajevu po 11. září 2001. Karim je bosenský muslim, který pracuje ve skupině likvidující miny v okolí Sarajeva. Karimova skupina čeká na odjezd do Iráku, pro který se rozhodli z finančních důvodů. Je to příběh o milostném trojúhelníku mezi Karimem, jeho nejlepším přítelem Jukou, a Ivanou. Zároveň je to příběh o střetu mezi Západem a islámem, o tom, jak se mladí Bosňané vyrovnávají s touto problematikou.

            Dalším Durakovićovým filmem je drama Ja sam iz Krajine, zemlje kestena (Jsem z Krajiny, země kaštanů) z roku 2013. Děj filmu se odehrává v Bosenské krajině. Tento příběh je založen na nepublikovaném románu Bloody bit od scénáristy filmu. Ve filmu se hlavní hrdina po dlouhé době vrací do vlasti, kde potkává své kamarády z mládí, bývalé lásky, matku a otce, kterého nikdy v životě neviděl. Prostřednictvím příběhu dvou bratrů zavádí film diváka do pohraničí plného legend, intrik a skrytých tajemství.

            Doposud posledním Durakovićovým filmem je drama The Final Barrier (2016), který vznikl ve spolupráci s rakouským partnerem. Film pojednává o současné uprchlické krizi v Evropě. První záběry byly vytvořeny na autentických místech, například v blízkosti bělehradského autobusového nádraží, kde pobývali syrští uprchlíci v rozsáhlém parku. Další záběry pro film byly pořízeny u srbsko-maďarských hranic. Tento film byl dokončován ve Vídni a měl premiéru na podzim 2016.

            V současné době Jasmin Duraković připravuje film Balada o Pisonji i Zugi. Film se již začal točit, ale natáčení bylo pozastaveno z finančních důvodů. Jedná se totiž o nákladný projekt, v rámci kterého vznikne celovečerní film i televizní seriál. Film je natáčen na základě stejnojmenné kultovní písně rockové kapely Zabranjeno pušenje (Kouření zakázáno) a zazní v něm řada známých písní. (Petr Hubáček)