​

Florin je policejní inspektor kriminálního oddělení v rumunském městečku a brzy má být povýšen. Jeho osobní život se točí kolem krásné a o hodně mladší Stely. Ale vztah je pro něj velmi nákladný. Aby si pojistil, že ji neztratí, dá Florin Stele auto a požádá ji o ruku. K tomu sehnal také nový plně vybavený byt, za což utratil všechny své úspory a ještě se hodně zadlužil. Gesto zapůsobí a Stela řekne ano. Brzy poté, co se nastěhují do nového bytu, hrdinu jeho dluhy u banky, příbuzných a známých doženou a ocitá se na mizině. Jeho tíživou finanční situaci ještě násobí žárlivost a strach, že ho Stela podvede a opustí, zvláště když jeho profese obnáší noční práci i častý pobyt mimo město.

V den, kdy dvojici poznáváme, se Stela sama vydává na oslavu narozenin bývalého kolegy Mariana do hotelu, který tento úspěšný podnikatel vlastní. Florin se mezitím zoufale snaží unikat telefonům z banky. V této situaci se na policistu obrátí příbuzný Ilie s prosbou o pomoc s případem jeho syna, který se zapletl do údajné loupeže. A protože i jemu Florin dluží peníze, nemůže odmítnout. Pátrání jej zavede do boxerského klubu, kde odhalí spletitý případ lží, dluhů a lichvářského vydírání. V rámci vyšetřování případu zneužije svého postavení a nátlakem, intrikami a lží si vynutí peníze od otce jednoho z mladíků zapletených do konfliktu. I když peníze použije na smazání vlastních dluhů, zdaleka to nestačí. Žárlivostí sžíraný policista má ale i další velký problém – hra, kterou rozehrál svými machinacemi a podvody v drsné komunitě lichvářů, se mu vymyká z rukou. A když mu Stela zavolá, že je mezi nimi konec, začne zhrzený hrdina připravovat pomstu. Vše mu dokonale vychází, ale osud si vybral jiný konec….

(zdroj: CinemArt)

​

Více informací

​

​

Bogdan George Apetri (*1976)

​

Po absolvování studia práv na univerzitě v Iasi vykonával po dva roky praxi jako obhájce v trestním řízení. Poté odcestoval do New Yorku, kde vystudoval režii na Kolumbijské univerzitě. V New Yorku také natočil svébytnou poctu bratřím Lumiérům krátkým filmem Příjezd vlaku na nádraží (The Arrival of the Train at the Station, 2002) a dva krátkometrážní snímky Přechod (Crossing, 2003) a Corny (2003) s rumunským hereckým obsazením. Jako zvukař se pak podílel na krátkém filmu Nanobaha Beckera o vlivu křesťanských misionárů na rodinu kmene Navaho Konverze (Conversion, 2006).

Poprvé na sebe výrazně upozornil krátkým filmem Velmi malá trilogie o osamělosti (O foarte scurta trilogie despre singuratate, 2006) který byl nominován na studentského Oscara. Meditativní film beze slov popisuje krátké okamžiky zastavení náhodných řidičů v opuštěné otevřené krajině, jejich osamělé bytí v pustém postindustriálním prostoru. V krátkém filmu Poslední den v prosinci (Ultima zi in decembrie, 2008) vypráví o muži, který se při návratu do rodného města po několika letech pokouší konfrontovat s traumatizující události z dětství a vyrovnat se s otázkami, jež jej budou pronásledovat do konce života. Film byl rovněž s úspěchem uveden na řadě festivalových přehlídek.

Od roku 2009 se Apetri začíná realizovat i jako filmový producent. Podílel se na realizaci krátkého filmu budoucího slavného rumunského režiséra, rovněž absolventa Kolumbijské univezity, Florina Serbana Emigrant (2009). Jako producent se podílel i na dalších filmových projektech, mimo jiných na oceňovaných amerických nezávislých filmech Tři zahrady za domem (3 Backyards, r. Eric Mendelsohn, 2010), Advantageous (r. J. Phang, 2015) a Blaze (r. E. Hawke, 2018), americkém debutu Milčo Mančevského Bikini Moon (2017) nebo na peruánském filmu Píseň beze jména (Song Without a Name, r. M. León, 2019).

Svůj celovečerní debut Periferic (2010) natočil Apetri podle předlohy tvůrců rumunské nové vlny Cristiana Mungiu a Ioany Uricaru. Vypráví o Matildě, ženě, která může na den opustit věznici, aby se mohla zúčastnit pohřbu své matky. Během té krátké doby se pokouší naplánovat útěk, napravit své chyby z minulosti a najít ztracené pouto se svou rodinou, zvláště pak se svým osmiletým synem. Film získal řadu ocenění a byl mimo jiné uveden v hlavní soutěži na festivalu v Locarnu.

Po desetileté odmlce, zaplněné především producentskou činností a pedagogickým působením na Kolumbijské univerzitě, natočil Apetri svůj druhý celovečerní film Neznámý (Neidentificat, 2020). Děj odehrávající se na rumunském maloměstě v sobě nese typické prvky filmu noir: Detektiv s neuspořádaným životem řeší složitý případ přes překážky, které mu klade samotný policejní sbor. Zarputile se snaží záhadu několika úmrtí zaviněnými požáry vyřešit navzdory vlastní sebedestruktivitě a lhostejnosti okolí. Navíc jej táhne na dno vztah k osudové ženě...

Film je první částí zamýšlené trilogie a navazuje na něj Zázrak (Miracol, 2021). Děj je tentokrát rozdělen do dvou na sobě závislých epizod: v první mladá jeptiška opouští klášter a pátrá po muži, který ji může pomoci vyřešit problém, o němž divák netuší. Ve druhé části pak po dívce pátrá detektiv a snaží se objasnit, jaký mělo její putování smysl a co se během něj přihodilo. Na rok 2022 je již ohlášen závěrečný díl trilogie. Samotný jeho název Dlouhý spánek (Un somn lung) asociuje noirovou klasiku a lze tedy předpokládat, že opět bude svým dějem variací na detektivní žánr.

Bogdan George Apetri u většiny svých filmů nepůsobí jen coby režisér, ale podílí se na nich rovněž jako scénárista, kameraman, střihač, zvukař a producent. Většinu svých filmů natáčí ve svém rodném městě Piatra Neamt a v jeho okolí.

(Petr Michálek)

​

​