Hatizde Muratova žije s churavou matkou ve vesnici uprostřed odlehlé horské oblasti na Balkáně, nemají silnice, elektřinu ani tekoucí vodu. Hatizde je poslední z dlouhého rodu chovatelů divokých včel a pracně si vydělává na živobytí sběrem malých dávek medu a jejich prodejem v nejbližším městě vzdáleném pouhé čtyři hodiny chůze. Její pokojný život obrátí vzhůru nohama příjezd potulné rodiny se řvoucími stroji, sedmi bujarými dětmi a stádem dobytka. Hatidze se ke slibované změně staví optimisticky, ale netrvá dlouho a propukne střet, který odhaluje zásadní napětí mezi přírodou a člověkem, harmonií a nesouladem, zneužíváním a udržitelností. Celovečerní debut dokumentaristů Ljubomira Stefanova a Tamary Kotevské s názvem Země medu charakterizuje epická šíře, ovšem zjevně vznikl z důvěrného vztahu mezi filmaři a tématem. Jde o překvapivě humorný, byť drsný i něžný portrét křehké rovnováhy mezi lidstvem a přírodou, o pohled na rychle mizející způsob života a nezapomenutelné svědectví o vytrvalosti jedné ženy. (zdroj: Artcam)

​

Více informací

​

​

Tamara Kotevska (*1993)

 

Makedonská režisérka vystudovala ve Skopji obor dokumentární film na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje. Pozoruhodná je její ročníková práce Sido (2013), krátký dokument o profesorovi filozofie a nadšeném filmovém amatérovi Stefanu Sidovském. S dalšími čtyřmi režiséry se podílela na krátkém chorvatském filmu Hry (Igre, 2014). Samostatnou tvorbu zahájila makedonskou moderní variací na pohádku o Sněhurce odehrávající se v zábavním parku Free Hughs (2015) a adaptací povídky Vlada Uroševiće Jed pod názvem Ten, který nám platil nájem (Onaa koja ni ja plati kirijata, 2015). Oba krátké filmy společně s několika školními pracemi Kotevska zveřejnila na svém youtubovém kanále s anglickými titulky.

Filmem Jezero jablek (Jezero od jabolka, 2017) započala tvůrčí spolupráce Tamary Kotevské s dokumentaristou Ljubomirem Stefanovem. Krátký dokument natáčený po dobu jednoho roku zachycuje krásy Prespanského jezera pohledem rybáře, který každodenně vykonává svou práci a pozoruje postupné zanikání okolní přírody. Se Stefanovem a dalšími členy štábu pak Kotevska po tři roky natáčela svůj nejvýznamnější film, celovečerní dokument Země medu (Medena zemja, 2019) o životě včelaře a jeho rodiny a jejich vztahu k přírodě. Film, uvedený s úspěchem na festivalu v Sundance, byl hned ve dvou kategoriích nominován na Oscara (o filmu podrobněji v anotaci).

Poté Kotevska natočila dva krátké filmy. Tlapkový zákon (Paw Law, 2019) je fantaskní drama o vztazích lidí k toulavým psům. Solo Mode (2021) je inspirován společenskou situací za kovidové epidemie: hlavní postava, hlava rodiny, vytvoří deskovou hru, která měla rodinu v době izolace stmelit, nakonec však jejich členy uzavírá do prázdných místostí a nutí je hrát si o samotě.

V současnosti Kotevska připravuje film s pracovním názvem Man vs. Flock, jenž má na příběhu rolníka, jeho dcery a vloggera ukazovat odlišné životní postoje různých generací.

(Petr Michálek)